Anna Post­lo­vá, důchod­ky­ně, Čes­ké Budě­jo­vi­ce 2018

Od mých vnu­ků, kte­ří se toho­to kur­zu už pár­krát zúčast­ni­li a kte­ří po návra­tu pěli na pobyt u vás jen samou chvá­lu, jsem vědě­la, jak a s jaký­mi lid­mi, v jakých pod­mín­kách a pro­stře­dí tyto kur­zy pro­bí­ha­jí. Vždy se vrá­ti­li nad­še­ní, jak je o vše skvě­le posta­rá­no – byd­le­ní, jíd­lo, zába­va, mla­dí uči­te­lé z Kana­dy… Vám pat­ří obrov­ský obdiv a podě­ko­vá­ní, že mla­dým lidem (já jsem se svý­mi téměř sedm­de­sá­ti pěti lety byla prá­vě tou výjim­kou, kte­rá potvr­zu­je pra­vi­dlo) umož­ňu­je­te jejich roz­voj a to v důle­ži­té fázi, kdy se učí ang­lic­ky mlu­vit a to tako­vým způ­so­bem, kte­rý odbou­rá­vá zábra­ny – zajiš­tě­ním výu­ky skvě­lý­mi uči­te­li, kdy týden nesly­ší jiný jazyk než ang­lic­ký, a díky tomu také pozná­va­jí a porov­ná­va­jí život Kana­ďa­nů a Čechů, učí se odbou­rá­vat ostych, pro­to­že za chy­by nejsou zesměš­ňo­vá­ni, ani tres­tá­ni znám­kou. Vy se také peč­li­vě sta­rá­te o jejich uby­to­vá­ní, stra­vo­vá­ní, vol­no­ča­so­vé akti­vi­ty, osvě­že­ní a obo­ha­ce­ní výu­ky zpěvem.

Anna Post­lo­vá, důchod­ky­ně, Čes­ké Budě­jo­vi­ce 2018